Novela trestního řádu číslo 150/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


K čl. II

K bodu 1

K § 35a

Stejně jako v zákoně o Policii České republiky, je v této části obecné zmocnění Vojenské policie k práci s informacemi potřebnými k plnění jejích úkolů. Informace lze používat pouze k plnění úkolů zákonem svěřených Vojenské policii.

Explicitně je zakotvena povinnost Vojenské policie zabezpečit všechny uvedené informace před neoprávněným přístupem, změnou, zneužitím, zničením, ztrátou či odcizením nebo jiným neoprávněným zpracováním. Toto ustanovení má obecnou platnost pro všechny případy, kdy jsou zpracovávané informace, tedy nejen osobní údaje.

Obdobně jako v zákoně o Policii České republiky, se navrhovanou úpravou  implementuje čl. 22 rámcového rozhodnutí, který ukládá, že „příslušné orgány musí přijmout vhodná technická a organizační opatření“. Pojem „nezbytná opatření“ v normativním textu je tedy nutno vykládat jako technicko-organizační opatření podle čl. 22 odst. 2 písm. a) až j) rámcového rozhodnutí, a takto vyhovují požadavkům § 13 zákona o ochraně osobních údajů.

Ustanovení čl. 22 odst. 2 písmen i) a j) rámcového rozhodnutí jsou transponována slovy „opatření pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti“, přičemž se tím rozumí rovněž zajištění integrity dat, tedy aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému, a jako pojistka též možnost obnovy informačního systému v případě jeho kolapsu. Tato opatření zahrnují například logování nebo zálohování na fyzicky odděleném hardware. Konkrétní opatření k zajištění výše uvedených cílů je nutné zvolit s náležitým ohledem zejména na povahu a rozsah osobních údajů, které mají být zpracovávány, předpokládaná nebo známá rizika, provozní zatížení a způsob používání informačního systému, úroveň pořizované či již provozované techniky a finanční možnosti Ministerstva obrany a Vojenské policie.

K § 35b

Oprávnění k pořizování záznamů, včetně záznamů z automatických technických systémů, je ve stejném rozsahu jako v zákoně o Policii České republiky. Takto pořízené záznamy jsou zpracovávány podle obecné úpravy nakládání s osobními údaji a současně i podle úpravy této problematiky obsažené v návrhu zákona. Z hlediska tohoto zpracování není rozhodné, zda se jedná o záznam získaný z automatického technického systému nebo jinak.

K § 35c

S reformou státní správy a přechodem některých evidencí a agend z Policie České republiky na jiné orgány státní správy došlo k omezení přímého přístupu Vojenské policie k některým těmto evidencím. Tato skutečnost vážným způsobem narušuje akceschopnost pověřených orgánů Vojenské policie jako orgánů činných v trestním řízení. Při realizaci návrhu nepůjde, z hlediska četnosti, o dramatické zvýšení požadavků na správce evidencí nebo zpracovatele, ale na druhé straně výrazně zefektivní práci vojenských policistů. Návrh současně obsahuje úpravu, která omezuje oprávnění vyžadovat údaje pouze pro plnění konkrétních úkolů Vojenské policie a povinnost zajistit ochranu informací před neoprávněným zveřejněním nebo předáním.

Návrh tohoto ustanovení odpovídá návrhu na změnu ustanovení § 66 odst. 2 zákona o Policii České republiky s tím, že Vojenská policie by navíc měla přístup do informačního systému cizinců, jehož správcem je podle zákona o pobytu cizinců Policie České republiky. Na rozdíl od Policie České republiky však Vojenská policie nebude oprávněna vyžadovat, a to ani při pátrání po vojácích, od operátorů provozní a lokalizační údaje. Při vyžadování provozních a lokalizačních údajů po pohřešovaných vojácích bude i nadále postupovat v úské součinnosti s Policií České republiky.

V odstavci 4 je obsaženo výslovné zmocnění pro Ministerstvo vnitra provádět na základě žádosti Vojenské policie evidenční ochranu údajů vymezeného okruhu osob. Samozřejmostí je, že tento úkol nemůže Ministerstvo vnitra plnit bez předání osobních údajů těchto osob.

K § 35d

Návrh zákona stanoví, ve kterých případech je Vojenská policie oprávněna zpracovávat osobní údaje bez souhlasu osob v souladu s obecnou úpravou stanovenou zákonem o ochraně osobních údajů. Podle platného znění § 9 písm. i) zákona o ochraně osobních údajů je možné zpracovávat citlivé údaje v případech, kdy se jedná o zpracování podle zvláštních zákonů při předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách. V návaznosti na toto ustanovení návrh obsahuje oprávnění Vojenské policie zpracovávat citlivé osobní údaje.

Vojenská policie potřebuje zpracovávat citlivé údaje nejen v rámci trestního řízení, ale i při šetření přestupků, příp. jiných správních deliktů. Právní úprava je srovnatelná s právní úpravou obsaženou v zákoně o Policii České republiky.

K § 35e

Toto ustanovení obsahuje podmínky, za kterých Vojenská policie zpracovává osobní údaje při plnění svých úkolů v souvislosti s trestním řízením. Úprava vychází z výjimek, které má podle zákona o ochraně osobní údajů. Jde o výjimku z § 5 odst. 1 a § 11 a 12 zákona o ochraně osobních údajů.

K § 35f

Ustanovení obsahuje oprávnění Vojenské policie zpracovávat osobní údaje při pátrání po vojácích a podmínky, za kterých mohou být osobní údaje těchto osob zlikvidovány. Pátrání vždy vyhlašuje Policie České republiky a probíhá v součinnosti obou policií.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: