Základní zásadou, posuzovanou při určení, zda lze pachatele stíhat podle českého trestního zákona, je zásada teritoriality. Ta nám říká, že podle českého trestního zákona se stíhají všechny trestné činy spáchané na území České republiky, a to bez ohledu na to, zda je spáchal český státní příslušník nebo cizinec.
Evropský soudní dvůr
Evropský soudní dvůr, sídlící v Lucemburku, je nejvyšším soudem Evropské unie. Rozhoduje v řadě sporů, které se týkají evropských právních dokumentů, například o žalobách na porušení povinnosti členského státu (například tím, že neprovedl směrnici EU), dále na nečinnost orgánů EU, na náhradu škody (způsobené orgány EU) a v neposlední řádě také o tzv. předběžných otázkách, které mohou pokládat národní soudy (řízení o předběžné otázce má za cíl sjednotit výklad a aplikaci práva EU). Zcela odlišnou institucí je Evropský soud pro lidská práva.
Synonyma:
soudní dvůr, evropský soud v Lucemburku
Použití:
Evropský soudní dvůr se opakovaně vyjádřil k otázce veřejných zakázek.
§ 208
Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru
S účinností od 1. ledna 2012 došlo v českém trestním právu k podstatné změně nahlížení na to, kdo všechno může být pachatelem trestného činu. Až dosud se vycházelo z principu individuální odpovědnosti konkrétní fyzické osoby (rozuměj konkrétního člověka). S účinností zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je však všechno jinak, trestně stíhány mohou být i osoby právnické, tedy obchodní společnosti, různé spolky, nadace atd., tj. osoby, na které nelze jednoduše ukázat prstem, protože fyzicky neexistují a jejich právní subjektivita je dána jen tím, že jsou zapsány v nějakém rejstříku nebo byly zřízeny zákonem.