Zákon číslo 330/2011 Sb., který nabyl účinnosti 1.12. 2011, je první novelou trestních předpisů za účinnosti nového trestního zákoníku, která výrazně zmírňuje podmínky alternativních trestů a podmíněného propuštění s cílem dosáhnout nižší obsazenosti věznic. Dále upřesňuje i možnost přeměny ochranného léčení na zabezpečovací detenci. Zároveň tento zákon podrobněji upravuje některé trestné činnosti v oblasti životního prostředí, některé z nich dokonce zcela nově definuje. Ke drobným změnám došlo u trestných činů proti životu a zdraví a mj. i u některých hospodářských a daňových trestných činů. Kromě toho zákon přináší i některé další drobnější změny,jak v trestním zákoníku, tak v trestním řádu.
Zákonem číslo 207/2011 Sb. byl novelizován trestní řád. Novela podrobněji upravuje, které informace o konkrétním trestním řízení nelze zveřejňovat. Tento zákon tedy upravuje nejen postup orgánů činných v trestním řízení, ale týká se i dalších osob, např. novinářů. Těmi je tento předpis označován jako „náhubkový zákon“.
S účinností od 1.7. 2011 byly zákonem číslo 181/2011 Sb. novelizovány základní trestní předpisy, a to
trestní zákoník
trestní řád
zákon o soudnictví ve věcech mládeže
zákon o Probační a mediační službě
zákon o výkonu trestu odnětí svobody
Základním smyslem této novely je rozšíření práv osob poškozených trestným činem. Do účinnosti této novely měli poškození právo (zjednodušeně řečeno) uplatňovat v trestním řízení právo pouze náhradu majetkové újmy. Novela trestních předpisů toto právo rozšiřuje i o možnost požadovat na obviněném náhradu morální a jiné nemajetkové újmy, jakož i na vrácení bezdůvodného obohacení.
Zákonem číslo 150/2011 Sb. byl novelizován trestní řád a dále též zákon o Policii České republiky a zákon o Vojenské policii. V trestním řádu došlo tímto zákonem k podrobnější úpravě předávání osobních údajů ohledně osob zúčastněných na trestním řízení mezi státy Evropské Unie.
Ústavní soud svým rozhodnutím ze dne 8. června 2010 zrušil část ustanovení § 83a trestního řádu. Podle dosavadní úpravy platilo, že prohlídku jiných prostor, než těch, které slouží k bydlení, může v přípravném řízení nařídit policejní orgán nebo státní zástupce. Ústavní soud však rozhodl, že takovou prohlídku tzv. jiných prostor může stejně jako domovní prohlídku nařídit pouze soud, nikoliv tedy státní zástupce nebo policejní orgán.
Tento nález ústavního soudu nabyl účinnosti dne 8. července 2010.
Ústavní soud svým rozhodnutím ze dne 20.4. 2010 zrušil část § 74 trestního řádu a konstatoval, že obviněný, který byl rozsudkem zproštěn obžaloby, musí být vždy neprodleně z vazby propuštěn, a to i tehdy, pokud zprošťující rozsudek ihned nenabyl právní moci. Státní zástupce má sice právo proti rozhodnutí o propuštění z vazby podat stížnost. Takto podaná stížnost však nemá odkladný účinek, což znamená, že propuštění musí být provedeno, i když je stížnost státním zástupcem podána.
Tento nález ústavního soudu je účinný od 26.5. 2010.
