Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 181/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3


S účinností od 1.7. 2011 byly zákonem číslo 181/2011 Sb. novelizovány základní trestní předpisy, a to

  • trestní zákoník
  • trestní řád
  • zákon o soudnictví ve věcech mládeže
  • zákon o Probační a mediační službě
  • zákon o výkonu trestu odnětí svobody

Základním smyslem této novely je rozšíření práv osob poškozených trestným činem. Do účinnosti této novely měli poškození právo (zjednodušeně řečeno) uplatňovat v trestním řízení právo pouze náhradu majetkové újmy. Novela trestních předpisů toto právo rozšiřuje i o možnost požadovat na obviněném náhradu morální a jiné nemajetkové újmy, jakož i na vrácení bezdůvodného obohacení.

Celý text schváleného zákona najdete zde

* * * * *

Důvodová zpráva k návrhu zákona
(předkladatelem zákona byla vláda, zastoupená ministrem spravedlnosti)

Obecná část

Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace

Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebylo k tomuto návrhu prováděno, neboť se jedná o novelizaci obecného procesního předpisu, u kterého se proces RIA nevyžaduje.

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti jako celku, včetně zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Podle stávající právní úpravy je „účelem trestního řádu upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni“. Podle stávající úpravy trestního řízení je tedy vlastním předmětem trestního řízení pokud možno rychlé a efektivní shromáždění důkazů směřujících k prokázání viny nebo neviny osoby, proti níž je vedeno trestní řízení, a následné rozhodnutí o otázce viny a o trestu, tj. jedná se primárně o řízení zabývající se otázkou viny a trestu za spáchaný trestný čin.

Vedle rozhodování o vině a trestu, ovládaného principem oficiality, může v sobě trestní řízení zahrnovat i adhezní řízení, ve kterém je projednáván nárok poškozeného na náhradu škody. Tento postup má pro poškozeného význam zejména z hlediska rychlosti rozhodnutí o náhradě škody, přičemž – na rozdíl od standardního civilního řízení – nevyžaduje od poškozeného zvýšené výdaje na úhradu soudního poplatku ani nesení důkazního břemene.  Rozhodnutím o povinnosti uhradit poškozenému škodu způsobenou trestnou činností se nadto doplňuje preventivně výchovné působení uloženého trestu. Možnost rozhodovat o náhradě škody poškozenému v rámci trestního řízení je tak důležitým prvkem      i z pohledu trendu tzv. restorativní justice.

Trestní řád však připouští, aby adhezního řízení bylo využito pouze pro rozhodnutí o náhradě majetkové škody vyjádřitelné v penězích. Současný právní stav tedy neumožňuje, aby o nemateriální újmě, popř. o vydání bezdůvodného obohacení, bylo rozhodnuto přímo v trestním řízení (pomineme-li možnost vydat bezdůvodné obohacení postupem podle § 80 a násl. tr. řádu). Poškozený se v těchto případech může domáhat přiměřeného zadostiučinění, popř. náhrady nemajetkové újmy v penězích, žalobou na ochranu osobnosti podle § 13 občanského zákoníku v civilním řízení, nebo se může civilní žalobou domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Této možnosti však poškození nevyužívají příliš často. Přirozenou reakcí na prožité trauma bývá snaha „na celou věc co nejrychleji zapomenout“ a neprodlužovat tak dobu, kdy je toto trauma projednáváno před orgány veřejné moci; svoji roli může hrát i například vztah mezi obětí a pachatelem. V případech mnohaletého týrání nadto dochází k určitým posunům v psychice oběti, která podání trestního oznámení a další právní kroky vnímá již zkreslenou optikou jako snahu o pomstu, přičemž současně vinu za prožité násilí často spatřuje na své straně. Nelze opomíjet ani skutečnost, že důsledkem trestné činnosti může být i zhoršení ekonomické situace oběti, což může představovat faktickou překážku pro uplatnění tohoto nároku v civilním řízení. Důvodem, proč se oběti nedomáhají kompenzací za prožité trauma před civilními soudy, může být samozřejmě i nízké právní vědomí.

Cílem předložené novely je umožnit, aby o náhradě nemajetkové újmy – shodně jako o náhradě majetkové škody – mohlo být rozhodnuto již v průběhu trestního řízení a aby předmětem adhezního řízení mohly být rovněž nároky poškozeného vyplývající z toho, že se trestným činem na jeho úkor pachatel bezdůvodně obohatil. Pokud by se přiznání těchto nároků stalo součástí trestního řízení, mělo by to výchovný efekt na pachatele, ale současně, a to především, by to mělo pozitivní vliv na poškozeného.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: