Novela trestního řádu a trestního zákoníku číslo 193/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


Zákonem číslo 193/2012 Sb. byla provedena větší novela trestního řádu a v souvislosti s tím byly provedeny drobnější úpravy v několika dalších zákonech, mj. i v trestním zákoníku. Novela přináší především dvě zásadní novinky, které dosud české trestní právo neznalo: dohodu o vině a trestu a spolupracujícího obviněného (novináři bývá označován jako korunní svědek). O obou těchto novinkách se zmiňujeme podrobněji v samostatných článcích, viz odkazy v předchozí větě. Dále novela přináší i novinky pro případ podmíněného zastavení a podmíněného odložení trestního stíhání. Týká se to především případů, kdy osoba pachatele by umožňovala podmíněné zastavení trestního stíhání, ale je na místě uložit např. zákaz činnosti. V takových případech až dosud muselo proběhnout soudní řízení a obviněný musel být odsouzen. Nyní se může obviněný zavázat, že po zkušební dobu podmíněného zastavení trestního stíhání nebude vykonávat určitou činnost nebo že složí přiměřenou částku na pomoc obětem trestné činnosti. (Pokud jde o zdržení se výkonu činnosti, samozřejmě jde nejčastěji o řízení motorových vozidel. Obviněný v takovém případě musí na celou zkušební dobu odevzdat řidičský průkaz. Na druhou stranu ale nebude odsouzen, takže nebude mít záznam v rejstříku trestů).

Novela je účinná od 1. září 2012

Celý text novely najdete zde

* * * * *

Důvodová zpráva
(předkladatelem zákona byla vláda, zastoupená ministerstvem spravedlnosti)

A. Obecná část

Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Podle bodu 3 části první (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, nebyla RIA na tento návrh zákona aplikována, neboť se jedná o novelu obecného procesního předpisu, u kterého se proces RIA nevyžaduje.

Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného vztahu k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení její nezbytnosti jako celku

Předložený návrh zákona upravuje zejména

  • a)      problematiku alternativních způsobů vyřízení věci v trestním řízení, včetně zavedení institutu dohody o vině a trestu, a
  • b)      problematiku spolupracujícího obviněného.

Ad a)

Návrh zavádí do českého právního řádu nový způsob alternativního způsobu vyřízení věci v trestním řízení, kterým je institut dohody o vině a trestu. Zároveň se návrhem rozšiřují možnosti pro využití dosavadních odklonů v trestním řízení (podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání i narovnání).

Modifikace odklonů:

Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání i narovnání by měly být vnímány jako prostředky plnohodnotného řešení trestních věcí. Dojde-li k trestnímu stíhání obviněného, pak, je-li to možné a účelné vzhledem k povaze trestného činu a osobě pachatele, by trestní řízení mělo být vedeno s přihlédnutím k principu ultima ratio, tj. mělo by být zvažováno, zda není na místě užití odklonů od trestního řízení, a není-li to možné, až teprve poté sankcí, opět za dodržení hierarchie, na jejímž samotném vrcholu stojí trest odnětí svobody.

U řady trestných činů, zejména u trestných činů spáchaných v dopravě, však dochází místo aplikace odklonů k podání obžaloby, neboť podmíněné zastavení trestního stíhání nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání je vnímáno jako nepřiměřeně mírné řešení, není-li doprovázeno znemožněním řízení motorového vozidla pachatelem, či alespoň jeho finančním postihem, který by pachateli hrozil např. v přestupkovém řízení. V případě podmíněného zastavení trestního stíhání i podmíněného odložení podání návrhu na potrestání není totiž možné omezit výkon činnosti pachatele ani cestou uložení přiměřeného omezení podle § 307 odst. 4 tr. řádu nebo § 179g odst. 3 tr. řádu, neboť by v podstatě šlo o nepřímé uložení trestu zákazu činnosti, což současná praxe neumožňuje (viz např. rozh. č. 6/1999 Sb. rozh. tr.).

Státní zástupce tak v případech, kdy má za to, že reakcí na spáchaný trestný čin by mělo být omezení oprávnění řídit motorová vozidla, musí žalovat, přestože jinak by ostatní podmínky pro aplikaci odklonu byly splněny. Kromě prodloužení trestního řízení, zatížení systému a finanční náročnosti, což jsou negativa pro stát, to s sebou přináší i negativum pro samotného pachatele – reakce na spáchaný skutek přichází opožděně a dochází i k stigmatizaci pachatele v podobě formálního odsouzení včetně záznamu do Rejstříku trestů, což nemusí být vždy adekvátní reakcí na charakter a závažnost spáchané trestné činnosti a osobu pachatele.

Navrhuje se proto rozšířit instituty podmíněného zastavení trestního stíhání a podmíněného odložení podání návrhu na potrestání tak, aby jejich aplikaci bylo možné podmínit i dobrovolným slibem obviněného (podezřelého), že se po zkušební dobu zdrží určité činnosti, nebo složením peněžité částky určené státu na pomoc obětem trestné činnosti (není přitom vyloučeno ani uplatnění kombinace obou těchto možností).

Zároveň se umožňuje, aby ve výjimečných případech bylo možné ponechat podmíněné zastavení trestního stíhání nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání v platnosti, přestože jinak by byly dány důvody pro pokračování v trestním řízení, a prodloužit zkušební dobu až o jeden rok (například za účelem uhrazení zbytku způsobené škody).



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: