Kdo a jak se podílí na výkonu spravedlnosti v ČR

Stránky: 1 2 3 4 5


III. Právní pomoc v řízení před soudem

Právní pomocí se rozumí jednak právní poradenství a jednak zastupování v právních jednáních i zastupování v řízení před soudem a v jiných řízeních. Poskytováním právní pomoci se profesionálně zabývají především advokáti, v menší míře a specializovaně též notáři, v jiné oblasti i daňoví poradci apod. Právní radu může poskytnout i každý jiný právník nebo i neprávník, ovšem se zastupováním před soudy je to již jiné. Listina základních práv a svobod dává každému právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Tomu je třeba rozumět tak, že každý se může nechat v těchto řízeních kvalifikovaně zastupovat, avšak zákony blíže upravují, kdy je takové odborné zastupování povinné, kdy (za jakých podmínek) a kdo má právo na bezplatné poskytnutí právní pomoci.

V civilním řízení je odborné zastupování právem, nikoli povinností účastníka. Až na dvě výjimky (dovolání a správní soudnictví) může každý před soudem jednat sám. V prvé a dokonce i ve druhé instanci to platí bezvýjimečně. Kdo chce, může jednat před soudem sám, kdo chce, může vyhledat advokáta, kterému bude důvěřovat a zmocnit jej k zastupování v řízení. (vedle odborného zastoupení advokátem je dále vždy i možné zastoupení tzv. obecným zmocněncem, tj. kteroukoli osobou plně způsobilou k právním úkonům – zde se předpokládá přátelská služba nikoli honorovaná činnost.)

Advokáta je ovšem třeba zaplatit. Platit advokátní služby musí ten, kdo si advokáta sjednal (zmocnil.) Odměna advokátovi je však součástí nákladů řízení a proto má ten, kdo v soudním sporu s pomocí advokáta vyhraje, nárok na náhradu takto vynaložených nákladů. Jsou zde však jisté výjimky, a navíc výhra v soudním sporu není také nikdy stoprocentně jistá, proto lze nanejvýš mluvit o vysoké pravděpodobnosti, nikdy ne úplné jistotě, že vynaložené náklady budou dodatečně nahrazeny.

Kdo si přeje – anebo dokonce musí mít odborné zastoupení – a přitom na odměnu advokátovi nemá dost prostředků, může požádat soud, aby mu ustanovil bezplatného zástupce. Předpoklady pro to splňuje jen ten účastník, který má též nárok na osvobození od soudních poplatků – zákon jen obecně říká, že ten, jehož poměry to odůvodňují. Majetkové a příjmové poměry je třeba soudu doložit. Podle okolností může být takto soudem ustanoven jako zástupce účastníka i advokát: ten pak zastupuje účastníka bezplatně, jeho odměnu platí stát. Dále má ten, jehož sociální a majetkové poměry to odůvodňují, možnost požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta a poskytnutí právní služby za sníženou odměnu nebo i bezplatně.

V trestním řízení hovoříme o právu na obhajobu. Právní pomoc zde náleží tomu, proti němuž se řízení vede (podezřelému, obviněnému, obžalovanému a odsouzenému) a spočívá v právu zvolit si obhájce a radit se s ním, právo obhájce zúčastnit se všech úkonů trestního řízení a aktivně zde vystupovat a jednat výlučně ve prospěchu obviněného, chránit jeho práva a oprávněné zájmy. Obhájcem může být pouze advokát. Důležitou součástí práva na obhajobu je nutná obhajoba. Patří sem případy, kdy obviněný obhájce mít musí, i kdyby si jeho pomoc snad nepřál, neboť objektivně se nemůže sám dostatečně hájit. Tak je tomu zejména tehdy, je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, je-li mladistvý, je-li omezen či zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo koná-li se řízení o trestném činu, jehož horní hranice trestní sazby přesahuje pět let. Obviněný si v těchto případech především může zvolit obhájce (kteréhokoliv advokáta) sám, nebo mu ho mohou zvolit osoby blízké v určené lhůtě. Pokud tak neučiní, musí mu být obhájce ustanoven soudem z moci úřední. Odměnu ustanoveného obhájce hradí stát. Obviněný je zásadně povinen hradit náklady právního zastoupení obhájcem ve výši stanovené advokátním tarifem, pokud vzhledem k nedostatku vlastních prostředků nemá nárok na obhajobu částečně či zcela bezplatnou.

 

IV.  Co stojí spravedlnost?

Spravedlnost není zadarmo. V souvislosti s řízením před soudem vznikají účastníkům, ale někdy i státu – náklady. V civilním řízení se za projednávání věci platí ve většině případů již při podání žaloby – soudní poplatek. Soudní poplatek jen z malé části vyjadřuje skutečně vzniklé náklady výkonu soudnictví. Jeho význam spočívá dále v tom, že přispívá k zodpovědnému zvažování, zda má být vzniklý spor řešen prostřednictvím soudu. Jednotlivé typy řízení jsou proto zatíženy soudním poplatkem v různé výši, která je stanovena buďto paušálně nebo procentem z předmětu řízení. Ta však nesmí bránit přístupu ke spravedlnosti, a proto je zároveň stanoveno, že některá řízení jsou od placení poplatku osvobozena, stejně jako někteří  účastníci řízení s ohledem na své sociální či majetkové poměry.

Náklady řízení dále tvoří hotové výdaje účastníků (jízdné, stravné, nocležné, poštovné apod.) jejich ušlý výdělek a odměna za právní zastupování, je-li zástupcem advokát.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: