Řád výkonu trestu odnětí svobody
Rubrika: Trestné činy - paragrafy ׀ Zobrazeno 6 405x ׀ 
Poslat kamarádovi
׀
Štítky: odnětí svobody, věznice, zákon
Výkon kázeňských trestů
§ 62
(1) Důtka se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně nebo před skupinou odsouzených.
(2) Částka, o kterou se kapesné snižuje uložením kázeňského trestu snížení kapesného, se převede na úložné.
(3) Zakázat lze pouze přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce.
(4) Kázeňský trest pokuty až do výše 1 000 Kč se uloží odsouzenému zpravidla za závažná nebo opakovaná porušení stanovených povinností. Výkon tohoto trestu se zpravidla provede převedením příslušné částky z prostředků, které má odsouzený v úschově věznice, přičemž výše uložených prostředků po převedení příslušné částky nesmí klesnout pod částku odpovídající předpokládané ceně jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den v době propuštění z výkonu trestu. Pokud odsouzený nemá dostatek prostředků nebo po uložení pokuty by zůstatek uložených prostředků byl menší než částka odpovídající předpokládané ceně jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den v době propuštění z výkonu trestu, nelze tento druh kázeňského trestu uložit.
(5) Věc, o jejímž propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 3, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak .
§ 63
(1) Uzavřené oddělení je zřízeno ve vyčleněném prostoru věznice, odděleném od místností, ve kterých jsou odsouzení ubytováni. Prostory uzavřeného oddělení musejí vyhovovat příslušným hygienickým předpisům.
(2) Odsouzený, kterému byl uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, nastupuje výkon tohoto kázeňského trestu v pracovních dnech ihned po skončení pracovní doby, případně jiných aktivit programu zacházení a setrvává v něm i ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. Při nástupu do uzavřeného oddělení se u odsouzeného provede osobní prohlídka.
(3) Během výkonu kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení má odsouzený právo se zúčastnit vycházek v rozsahu jedné hodiny denně, jestliže pracuje v uzavřené místnosti. V uzavřeném oddělení není dovoleno mít u sebe bateriový radiopřijímač. Odsouzenému se umožní účast na vzdělávacích a speciálních výchovných aktivitách vyplývajících z jeho programu zacházení.
§ 64
Při nástupu kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddělení se u odsouzeného provede osobní prohlídka. Návštěvy se provádějí odděleně od ostatních návštěv, za přímého dozoru příslušníka Vězeňské služby, zpravidla v místnosti, ve které je návštěvník od odsouzeného oddělen dělící přepážkou. Obdrží-li odsouzený balíček, na který má nárok, vydá se mu až po skončení tohoto kázeňského trestu. Odsouzený má právo zúčastnit se vycházek v rozsahu jedné hodiny denně. Do cely může být umístěn sám pouze v případě, jsou-li pro to vážné důvody bezpečnostní nebo nejsou-li ve výkonu tohoto kázeňského trestu současně alespoň dva odsouzení. Odsouzenému se umožní účast na činnosti terapeutické nebo poradenské skupiny, do které je zařazen.
§ 65
Kázeňský trest umístění do samovazby se vykonává v cele k tomu určené; umísťuje se do ní pouze jeden odsouzený. Odsouzený má právo zúčastnit se vycházky v rozsahu jedné hodiny denně.
§ 66
(1) Výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, celodenního umístění do uzavřeného oddělení a umístění do samovazby se odloží nebo přeruší vždy po dobu přemístění mimo věznici, výkonu uloženého přísnějšího kázeňského trestu za nově spáchaný kázeňský přestupek a po dobu dočasné pracovní neschopnosti odsouzeného, nestanoví-li lékař jinak.
(2) Pomine-li důvod, pro který byl výkon kázeňského trestu odložen nebo přerušen, odsouzený kázeňský trest nebo jeho zbytek vykoná, a to popřípadě i v jiné věznici.
Prominutí kázeňského trestu, upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu a zahlazení kázeňského trestu
§ 67
O prominutí kázeňského trestu nebo upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu nebo zahlazení kázeňského trestu učiní zaměstnanec Vězeňské služby, který o něm rozhodl, zápis na předepsaném tiskopisu.
§ 68
Byl-li kázeňský trest zahlazen, nelze ho uvádět v žádném hodnocení odsouzeného a nelze k němu přihlížet při rozhodování o odsouzeném.
§ 69
Zabrání věci
(1) O zabrání věci má právo rozhodnout vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) a ředitel věznice.
(2) O stížnosti proti zabrání věci rozhoduje ředitel věznice. Pokud o zabrání věci rozhodl ředitel věznice, rozhoduje o takové stížnosti generální ředitel Vězeňské služby.
(3) Výrok rozhodnutí o zabrání věci obsahuje též přesný popis zabrané věci a označení vlastníka věci, je-li znám. V odůvodnění je třeba označit skutkové okolnosti, které odůvodňují užití ustanovení zákona o zabrání věci (§ 50 zákona). Součástí rozhodnutí o zabrání věci je vždy poučení o opravném prostředku.
(4) Věc, o jejímž zabrání bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 3, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak .
§ 70
Kázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání
Přestupky spáchané v době před výkonem trestu nelze vyřídit uložením kázeňského trestu ve výkonu trestu.
- Text je rozdělen na více částí
- « Předchozí část
- Pokračování textu »
- Část:
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
 Sdílet na
Facebooku |
