Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 390/2012 Sb.

Stránky: 1 2

Dne 23.11. 2012 byl ve Sbírce zákonů přes nesouhlas senátu i prezidenta republiky po opětovném schválení poslaneckou sněmovnou vyhlášen zákon číslo 390/2012 Sb. Hlavním cílem tohoto zákona je co nejvíce odlehčit přeplněným věznicím (a tím i státnímu rozpočtu). Tohoto cíle se snaží dosáhnout jednak zmírněním trestání některých trestných činů a jednak zmírněním podmínek pro propuštění odsouzených ještě před vykonáním celého trestu (konkrétně rozšiřuje možnosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a nově zavádí možnost přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení). Kromě trestního zákoníku a trestního řádu novela mění i zákon o trestní odpovědnosti mladistvých, přestupkový zákon a silniční zákon.

Změna trestních sazeb

Novela od okamžiku své účinnosti snižuje trestní sazby za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 trestního zákoníku. Je to jeden z nejčastěji stíhaných trestných činů, kterého se pachatelé nejčastěji dopouští tím, že řídí v době, kdy to mají zakázáno, nebo tím, že nenastoupí na výzvu do výkonu trestu odnětí svobody. Horní hranice trestu odnětí svobody se u tohoto trestného činu snižuje ze tří let na dva roky.

Mnohem výrazněji bylo omezeno trestání za trestný čin zanedbání povinné výživy. Do dne účinnosti tohoto zákona se prosté neplacení výživné po dobu nejméně  4 měsíců trestalo až dvěma roky odnětí svobody. Pokud bylo prokázáno, že se obviněný placení výživného přímo vyhýbá, mohl mu být uložen trest odnětí svobody až na tři roky. Jestliže ale bylo zjištěno, že za neplacení výživného byl tento obviněný odsouzen nebo potrestán již dříve v posledních třech letech, tak se ukládal trest  odnětí svobody v rozmezí od jednoho roku do pěti let. Novela obě základní sazby snížila o jeden rok (tedy za „obyčejné“ neplacení lze uložit trest odnětí svobody nejvýše na 1 rok, za vyhýbání se placení nejvýše na dva roky). Trestnost skutečnosti, že obviněný byl za neplacení výživného v minulosti odsouzen, byla ze zákona zcela vypuštěna, takže skutečnost, že obviněný se zanedbání povinné výživy dopouští opakovaně může být brána pouze jako přitěžující okolnost, ale již to nezvyšuje rozpětí trestní sazby na 1 rok až 5 let. Takže např. pachatel, který neplatí výživné opakovaně dlouhodobě a není mu prokázáno, že se placení výživného úmyslně vyhýbá, tedy může být odsouzen k trestu odnětí svobody nejvýše na 1 rok. Navíc zákon nově výslovně stanoví, že za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 nebo 2 lze trest odnětí svobody uložit jako nepodmíněný jen tehdy, pokud uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit jiným trestem.  Dále byla zmírněna trestní sazba i v případech, kdy neplacením výživného byla oprávněná osoba (nejčastěji dítě) vystavena nebezpečí nouze. Podle dosavadní úpravy obviněnému v takovém případě mohl být uložen trest odnětí svobody na dobu 1 roku až pěti let, nově však může být trest odnětí svobody uložen pouze v rozpětí od 6 měsíců do 3 let.

Zmírnění trestů odnětí svobody za trestný čin zanedbání povinné výživy zákon částečně kompenzuje tím, že obviněnému soud může uložit omezení, spočívající v povinnosti zdržet se řízení motorových vozidel, takže obviněný přijde o řidičský průkaz. Zákon neurčuje, na jak dlouho se toto omezení ukládá, takže toto omezení bude trvat tak dlouho, jak dlouho bude trvat trest, se kterým bylo toto omezení společně uloženo (tedy např. po celou zkušební dobu podmíněného odsouzení, do vykonání trestu obecně prospěšných prací nebo do vykonání trestu domácího vězení – u jiných druhů trestů zřejmě toto omezení nepřichází v úvahu). V okamžiku, kdy odsouzený soudu doloží, že dluh na výživném uhradil, tak soud na jeho žádost povinně rozhodne o upuštění od výkonu zbytku tohoto omezení, a to bez jakýchkoliv dalších podmínek. Po zaplacení dluhu na výživném tedy může odsouzený dostat řidičský průkaz zpět, a to i před vykonáním trestu, který mu byl zároveň uložen. I když odsouzený dluh na výživném nezaplatí, může soud na jeho žádost od tohoto omezení upustit, pokud k tomu budou jiné důvody (např. zdravotní stav odsouzeného apod. – zákon tyto důvody nijak nespecifikuje, bude záležet výlučně na úvaze soudu, zda důvody bude považovat za dostatečné).

Předčasné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Novela trestního zákoníku rozšiřuje možnosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody  a nově zavádí i možnost přeměnit nepodmíněný trest odnětí svobody na trest domácího vězení.

Podmíněné propuštění

Pokud jde o podmíněné propuštění, podle dosavadní úpravy mohl soud podmíněně propustit odsouzeného, pokud vykonal polovinu trestu a v případě vyjmenovaných zvlášť závažných zločinů po vykonání dvou třetin trestu. Pokud byl pachatel odsouzen za přečin a získal kladné vyjádření ředitele věznice, mohl soud o jeho podmíněném propuštění rozhodnout ještě před uplynutím poloviny trestu.

Pokud jde o podmíněné propuštění osob odsouzených za vyjmenované zvlášť závažné zločiny po dvou třetinách trestu, novela trestního zákoníku nepřináší žádné změny. V ostatních případech ale  budou možnosti podmíněného propuštění mnohem širší. Především u odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody poprvé a byli odsouzeni pouze za přečin nebo zločin (tedy nikoliv za zvlášť závažný zločin), bude možné rozhodovat o podmíněném propuštění již po vykonání třetiny trestu. V ostatních případech nadále platí možnost podmíněného propuštění až po polovině trestu (samozřejmě pokud nejde o ty případy, kde zákon stanoví, že podmíněně propustit lze až po dvou třetinách trestu).

Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.

---

Sdílet na Facebooku

---