Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 330/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9


K bodu 15 (§ 226 odst. 4)

Ustanovení naplňuje programové prohlášení vlády v bodě boje proti korupci. Programové prohlášení vlády zavazuje vládu ke zpřísnění trestů za korupční jednání zejména v případě úředních osob. Touto změnou se zavádí zvýšený postih úředních osob v trestném činu pletichy v insolvenčním řízení.

K bodu 16 až 18 (§ 241 odst. 1, 2)

V ustanovení § 241 odst. 1, 2 jsou v trestním zákoníku upraveny dvě samostatné skutkové podstaty trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby, v důsledku čehož by nebylo možno sčítat neodvedené platby, ani získaný prospěch. Toto rozdělení je nelogické s ohledem na to, že výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu[4] v rozhodném období (§ 39 odst. 1 a § 41 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců), přičemž zaměstnavatel pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a úrazové pojištění odvádí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení jako jednu platbu (§ 39 odst. 3 a § 42 odst. 1 cit. zákona č. 266/2006 Sb.). Z těchto důvodů se obě jednání spojují do jediné skutkové podstaty, aby bylo možno v případě, kdy pachatel neodvede všechny uvedené platby, tyto sčítat a tím v konkrétním případě lépe vyjádřit povahu a závažnost spáchaného činu. Zároveň se tím celá právní úprava značně zjednodušuje.

K bodu 19 až 21 (§ 256 až  258 a § 331 odst.3)

Ustanovení naplňuje programové prohlášení vlády  v bodě boje proti korupci cestou zpřísnění trestních sankcí. Vláda se zavazuje ve svém prohlášení, že prostřednictvím novely trestního zákoníku zpřísní tresty za korupční jednání, zejména u úředních osob. Tento úkol neznamená pouze zvýšení trestního postihu úřední osoby v případě trestného činu přijetí úplatku (§ 331).  V rámci komplexního boje s korupcí  je třeba do výčtu ustanovení, u kterých by měla být trestní sazba za korupční jednání u úředních osob zpřísněna, doplnit sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 odst. 2 a 3) a pletichy při veřejné dražbě (§ 258 odst. 2 a 3). Touto změnou se zavádí zvýšený postih za přijetí úplatku a zvýšený trestní postih dopadající zejména na úřední osoby, kde se zvyšuje trestní sazba až na deset let, což ve svých důsledcích znamená, že se jedná o zvlášť závažný zločin ve smyslu § 14 odst. 3 trestního zákoníku. V případě recidivy hrozí pachateli takového trestného činu, je-li úřední osobou, i mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody ve smyslu § 59 trestního zákoníku. Pro úplnost je třeba uvést, že je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin, může být soudem vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 trestního řádu), což v případě korupčního jednání bude zvlášť důležité pro odhalování této trestné činnosti.

K bodu 22 až 25 (§ 288)

Tato skutková podstata má zabránit neoprávněné výrobě nebo jinému nakládání s látkami s hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem. Nově jsou upřesněny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby s přihlédnutím k nejzávažnějším případům a z důvodů potřeby zvýšené ochrany dětí a mládeže.

K  bodu 26 (§ 293 a § 294)

Navrhuje se nové znění skutkových podstat trestných činů „poškození a ohrožení životního prostředí“ a „poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti“. Tato změna je vyvolána přijetím směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí a potřebou její transpozice do českého právního řádu – úprava ustanovení § 293 a § 294 trestního zákoníku je nezbytná pro řádnou transpozici čl. 3 písm. a) směrnice.

Dosavadní ustanovení § 293 a § 294 trestního zákoníku odpovídají ustanovením § 181a a § 181b trestního zákona z roku 1961, která byla do nového trestního zákoníku převzata v zásadě beze změn. Navrhovaná úprava umožní efektivnější postih poškození i ohrožení životního prostředí.

Druhovým objektem trestných činů podle nově navrhovaného znění § 293 a § 294 je zájem na ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. K naplnění jejich skutkových podstat je třeba, aby byly dány dva základní předpoklady:

  1. Protiprávnost jednání pachatele, která je v obou skutkových podstatách výslovně vyjádřena odkazem na příslušné právní předpisy (jde tedy, stejně jako nyní, o skutkové podstaty s blanketní dispozicí).
  2. Nežádoucí stav – ohrožení či poškození životního prostředí jako celku nebo jeho jednotlivých složek určitým jednáním. Obecný trestný čin „Poškození a ohrožení životního prostředí“ by měl respektovat systém ochrany životního prostředí vyplývající z právních předpisů této oblasti a vycházet z principů práva životního prostředí, zejména z principu prevence.

Podmínky obsažené ve skutkové podstatě trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí byly nově formulovány tak, aby byly v souladu se smyslem tohoto obecného ustanovení aplikovatelné na všechny objekty tohoto trestného činu (tj. na životní prostředí jako celek i na všechny jeho složky), nikoliv pouze na rostlinstvo a živočišstvo jako je tomu doposud.  Předkladatelem návrhu byly proto zvoleny tři univerzálně aplikovatelné podmínky, přičemž je třeba naplnit alespoň jednu z nich:

  1. dopustit se uvedeného jednání na větším území (ve smyslu výkladového ustanovení obsaženého v § 296, tj. na území o rozloze nejméně tři hektary a v případě povrchových vod ve vodních útvarech, s výjimkou vodních toků, nejméně jeden hektar vodní plochy a u vodního toku nejméně dva kilometry jeho délky), nebo
  2. moci takovým jednáním způsobit těžkou újmu na zdraví (ve smyslu § 122 odst. 1), nebo
  3. způsobit, že k odstranění následků takového jednání je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (tj. náklady alespoň ve výši 500.000,- Kč podle ustanovení § 138).

Druhá základní skutková podstata (kdo úmyslně takové ohrožení nebo poškození životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění) zůstává beze změn tak, jak je již nyní v trestním zákoníku obsažena.

Dále se navrhuje upravit okolnosti zvlášť přitěžující u tohoto trestného činu:

–          Pozměňuje se znění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby tak, aby byla formulována stejně v případě úmyslné i nedbalostní formy tohoto trestného činu.

–          Doplňuje se nová okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby – přísněji bude trestán ten, kdo spáchá takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch (tj. 500.000,- Kč, podle ustanovení § 138), resp. prospěch velkého rozsahu (tj. 5.000.000,- Kč). Tato změna vychází z praktických zkušeností s trestnou činností na úseku ochrany životního prostředí, kdy trestné činy páchané právě z takových důvodů se ukazují jako nejzávažnější.

Analogickým způsobem se navrhuje upravit také nedbalostní formu trestného činu – „poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti“ (§ 294).



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: