Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 330/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9


K bodu 5 a 6  (§ 89 odst. 1, 2)

Trestní zákoník zavedl nový institut podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody před tím, než vykonal polovinu uloženého trestu, a to za splnění dalších zákonných podmínek (§ 88 odst. 2 a § 89 odst. 2, 3 tr. zákoníku). Soud takto podmíněně propuštěnému odsouzenému však musí uložit jedno v zákoně uvedených omezení, mezi nimiž je i povinnost zdržovat se v určené době ve svém obydlí. Navrhuje se rozšířit možnost takového rozhodnutí i na ostatní případy podmíněného propuštění. Bude zcela na soudu, aby podle konkrétních okolností rozhodl, zda odsouzeného podmíněně propustí na svobodu, zda jeho žádost zamítne, nebo zda ho podmíněně propustí za současně uloženého dohledu a omezení v podobě povinnosti zdržovat se po určenou dobu ve svém obydlí nebo jeho části. Rovněž bude na rozhodnutí soudu jak dlouhou část zkušební doby bude odsouzený vykonávat v rámci takového omezujícího režimu (lze předpokládat např. jednu čtvrtinu zkušební doby apod.). Stanoví se pouze, v zájmu zajištění kontinuity s výkonem trestu odnětí svobody, aby toto omezení bezprostředně navazovalo na výkon trestu odnětí svobody, aby tak byl splněn účel trestu.

K bodu 7 (§ 89 odst. 3)

V návaznosti na změnu navrhovanou v odstavci 1 § 89, je zapotřebí provést i doplnění v následujícím textu § 89 a v odstavci 3  rozšířit odkaz též na odstavec 1.

K bodu 8 až 10 (§ 99 odst. 5, § 100 odst. 1, 2)

Navrhovaná změna v § 99 odst. 5 vychází z požadavku lékařů z oboru psychiatrie a reflektuje zájem na ochraně společnosti. Podle navrhované změny může soud změnit vykonávané ústavní ochranné léčení  na zabezpečovací detenci jestliže uložené ochranné léčení neplní svůj účel. To nastane například za situace, kdy  pachatel utíká ze zdravotnického zařízení, dopouští se násilí vůči zaměstnancům zdravotnického zařízení nebo vůči osobám ve výkonu ochranného léčení, anebo odmítá-li se podrobit léčbě.

Změna navrhovaná v § 100 odst. 1 a 2 spočívá v rozšíření možnosti uložení zabezpečovací detence u nepříčetných pachatelů i za jednání, která jsou úmyslnými trestnými činy v kategorii zločinu (t.j. trestného činu s trestní sazbou od 5ti roků odnětí svobody výše), jejichž pobyt na svobodě je nebezpečný a nelze očekávat, že by ochranné opatření vedlo k náležité ochraně společnosti. (Dosud byl takový postup možný jen u pachatelů zvlášť závažných zločinů – s trestní sazbou od 10 let.) Stejná změna se  týká pachatelů recidivistů páchajících trestnou činnost pod vlivem návykových látek.

Zabezpečovací detence je ochranným opatřením, jejímž hlavním úkolem je ochrana společnosti před pachateli, kteří spáchali trestnou činnost závažného charakteru, jejichž společenská nebezpečnost je vysoká a jejich duševní stav trvale či dočasně způsobil nebo způsobuje, že se takové závažné trestné činnosti dopouštějí. Navíc u těchto osob není téměř žádná, nebo jen velmi malá pravděpodobnost účinnosti ochranné léčby v běžných psychiatrických léčebnách.

Základní podmínkou pro uložení zabezpečovací detence je její subsidiarita k ochrannému léčení. Soud uloží zabezpečovací detenci jen tehdy, nelze-li očekávat, že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k relevantním okolnostem plnilo svůj účel, t.j. vedlo k dostatečné ochraně společnosti. Při tom však podmínkou pro uložení zabezpečovací detence není předchozí uložení ochranného léčení a selhání pachatele při jeho předchozím výkonu. Zabezpečovací detence představuje tak krajní řešení, když jiná opatření nepřicházejí v úvahu a ochranu společnosti nelze zajistit jinými prostředky.

K bodu 11 (§ 145 odst.2 písm. g)

Rozšiřují se podmínky pro užití zvlášť přitěžující okolnosti spočívající v jednání, kdy pachatel spáchá trestný čin po té, co spáchal jiný zvlášť závažný zločin spojený s úmyslným způsobením těžké újmy na zdraví nebo smrti nebo jeho pokus.

K  bodu 12 [§ 146a odst. 4 písm. a)]

Jedná se o legislativně technickou opravu v § 146a odst. 4 písm. a), kde se vypouští slova „1 nebo“, která byla do tohoto ustanovení zařazena omylem. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby uvedené v odstavci 4 písmeno a), tj. ublížení na zdraví dvěma nebo více osobám se vztahuje  k těžké ujmě ublížení na zdraví uvedené v odstavci 3.

K bodu 13 (§ 192 odst. 1, 2)

Jedná se o transpoziční bod článku 1 písm. b) Rámcového rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003 o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, v němž se dětskou pornografií rozumí materiál, který znázorňuje skutečné dítě, ale i materiál obsahující realistické zobrazení neexistujícího dítě.

K  bodu 14 (§ 205 odst. 2)

Na základě požadavků praxe dochází k terminologické změně a používá se tradiční spojení „takový čin“ (srov. § 247 odst. 1 písm. e) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon).  Cílem této změny je možnost efektivnějšího postihu recidivy, zejména v případech majetkové trestné činnosti.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: