Novela trestního zákoníku číslo 360/2012 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9


ČÁST DRUHÁ – Změna trestního zákoníku

Čl. III

Navrhovaná změna trestního zákoníku zohledňuje nově navržené ustanovení § 22ba odstavce 1 písm. a) a písm. b) na základě zakotvení podmínek leniency programu v návrhu novely zákona o ochraně hospodářské soutěže. V rámci tohoto programu mohou soutěžitelé za stanovených podmínek přiznat účast na utajované horizontální dohodě a požádat o upuštění od uložení pokuty či o snížení pokuty. Vzhledem ke konceptu „beztrestnosti“, který je s leniency programem spojen, je vhodné tento koncept promítnout i do ustanovení trestního zákoníku o účinné lítosti, kterou se sleduje zájem na úspěšnosti fungování leniency programu, kdy smyslem je včas odhalit uzavření kartelové dohody a tím zamezit, napravit nebo případně i odstranit škodlivé následky vyplývající z takové dohody. Podle § 248 trestního zákoníku je trestně odpovědnou fyzická osoba, která spáchala trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže tím, že v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže uzavřela se svým konkurentem dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující soutěž. Účinná lítost je jedním z důvodů zániku trestní odpovědnosti a obecně spočívá v tom, že pachatel trestného činu svou vlastní aktivní činností dobrovolně zamezí nebo napraví škodlivý následek trestného činu, který byl dokonán, na který se účinná lítost vztahuje. Byť je žadatelem o leniency „soutěžitel“, jímž může být subjekt odlišný od pachatele – např. právnická osoba, a tato také plní podmínky, na nichž závisí upuštění od uložení pokuty či snížení pokuty za kartel, vztahuje se účinná lítost k pachateli jako fyzické osobě; ta se musí pro získání beztrestnosti aktivně zapojit – např. vyvolat či podílet se na krocích soutěžitele v rámci leniency programu, které povedou k odhalení zakázané horizontální dohody či umožní její prokázání. Formulace ustanovení o zvláštní účinné lítosti navazuje na formulaci podmínek pro upuštění od uložení pokuty a pro snížení pokuty v § 22ba odst. 1 písm. a) a písm. b) navrhované novely soutěžního zákona, jež akcentují přiznání „účasti“ na utajované horizontální dohodě. Koncept této zvláštní účinné lítosti není odlišný od konceptu obdobných ustanovení trestního zákoníku o zvláštní účinné lítosti – viz např. § 242 trestního zákoníku, kde u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku rovněž může nastat situace, že za neodvedení daně právnickou osobou je trestně odpovědnou fyzická osoba a ta může dosáhnout beztrestnosti splněním podmínek zvláštního ustanovení o účinné lítosti.

Pokud jde o jednání fyzické osoby – pachatele trestného za právnickou osobu – srov. i ustanovení § 114 odst. 2 trestního zákoníku, podle kterého jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy,

a) jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby,

b) jestliže právnická osoba vznikla, ale její vznik je neplatný, nebo

c) je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, neplatný nebo neúčinný.

Ze všech těchto ustanovení vyplývá, že v oblasti trestního práva hmotného se účinná lítost musí vztahovat k fyzické osobě – pachateli trestného činu, která svou vlastní činností přispěje k úspěšnému výsledku při aplikaci leniency programu. K tomu je třeba dodat, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim nepočítá s trestní odpovědností právnické osoby za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 trestního zákoníku. Navrhovaná úprava má přispět k tomu, aby hrozba trestního postihu manažerů působících u podniků (soutěžitelů) účastnících se kartelu, neodrazovala soutěžitele od využívání leniency programu.

ČÁST TŘETÍ – ÚČINNOST

Navrhovaná novela nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vytvořený časový prostor umožní subjektům, vůči nimž bude zákon působit, obeznámit se s navrhovanou právní úpravou.

V Praze dne 15. února 2012

RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády

Ing. Petr Rafaj, v.r. předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: