Novela trestního řádu číslo 207/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5


K bodu 6 (§ 8d)

Namísto stávajícího znění se navrhuje v novém § 8d tr. ř. vymezit výjimky, kdy neplatí zákaz zveřejnění informací v přípravném řízení stanovený pro orgány činné v trestním řízení, obecný zákaz zveřejnění informací o poškozeném, jakož i obecný zákaz zveřejnění informací získaných odposlechy. Tyto výjimky jsou ve stávající právní úpravě obsaženy v § 8a odst. 1 tr. ř., v § 8b odst. 5 tr. ř. a v § 8c tr.ř., přičemž se navrhuje je částečně doplnit     o výslovnou úpravu některých otázek, jež jsou v praxi sporné.

V odstavci 1 se přebírá z dosavadní právní úpravy okruh výjimek, jež jsou potřebné pro zajištění efektivní činnosti orgánů činných v trestním řízení a pro dosažení účelu trestního řízení.

Stávající okruh výjimek se dále navrhuje rozšířit v reakci na nejednotnost výkladů a na zaznívající obavy, že stávající znění právní úpravy nepřipouští informovat veřejnost ani o případech, kdy je poskytnutí takové informace ve veřejném zájmu, o výslovné zakotvení ústavněprávního principu, podle něhož je možné informace zveřejnit v případě, že takové zveřejnění odůvodňuje právo veřejnosti na informace, či případně jiný veřejný zájem, pokud převáží nad zájmem na ochranu soukromí jednotlivce.  K odůvodnění jinak srovnej viz výše – obecná část. V souladu s čl. 3 odst. 1  a článkem 16 Úmluvy o právech dítěte (vyhlášené pod č. 104/1991 Sb.) se při uplatnění této výjimky ze zákazu zveřejnění výslovně zdůrazňuje, že při zvažování, který zájem převáží, musí být předním hlediskem vždy zájem dítěte a ochrana jeho práv. Před zájem dítěte na ochraně soukromí tak může být postaveno právo veřejnosti na informace nebo jiný veřejný zájem jen ve zcela ojedinělých a výjimečných případech (např. bude-li spáchán teroristický útok na čelního představitele státu a jeho rodinu), kdy je navíc nezbytné dbát na to, aby rozsah zveřejněných informací byl omezen na nezbytné minimum. Tato výjimka by se tak v případě dětí měla uplatnit jen zcela sporadicky, přičemž by mělo být pravidlem, že ochrana soukromí dítěte v naprosté většině případů převáží nad zájmy veřejnosti.

Vzhledem k obecné koncepci výjimek se navrhuje upravit znění výjimky umožňující zveřejnění se souhlasem poškozeného v souladu se zásadou, že nemůže být postihován ten, na jehož ochranu zákaz směřuje. Tuto výjimku se navrhuje rozšířit i ve vztahu k osobám, o kterých nesmějí zveřejnit informace v průběhu trestního řízení orgány činné v trestním řízení  podle § 8a tr. ř., nebo ohledně kterých platí zákaz zveřejnění podle § 8c tr. ř., tj. na osobu, proti které se vede trestní řízení, svědka, znalce a zúčastněnou osobu, jakož i na osobu, jejíž totožnost je zjistitelná ze záznamů z provedených odposlechů. Výslovná zákonná úprava této výjimky pro všechny případy zákazů zveřejnění je ostatně v souladu i se stávající aplikační praxí, která nepostihuje toho, kdo informaci, na níž se vztahuje zákaz zveřejnění, zveřejní se souhlasem dotčené osoby, neboť souhlas takové osoby odstraňuje protiprávnost zveřejnění (jde tak pouze o výslovnou zákonnou úpravu existující praxe). Nepředpokládá se však, že by si orgány činné v trestním řízení samy vyžadovaly souhlas se zveřejněním informací o těchto osobách, neboť pokud si tyto osoby přejí zveřejnit informace spojené s trestním řízením, mohou tak učinit samy.

Pokud jde o souhlas udělený dotčenou osobou, nepředpokládá se nějaká specifická forma tohoto souhlasu, ani nerozhoduje, zda je udělen předem či následně, důležité je pouze to, aby byl udělen výslovně, tj. aby bylo zřejmé, že osoba si je vědoma, že uděluje souhlas se zveřejněním, a aby tento souhlas nebyl dovozován z okolností nebo konkludentně. Podstatou zákazu koncipovaného v trestním řádu, jakož i sankcí, jež hrozí za jeho porušení, je zabránit případům zveřejnění totožnosti dotčené osoby, která si takové zveřejnění nepřeje. Z tohoto pohledu není významné, zda souhlas se zveřejněním tato osoba udělí předem či následně, písemně nebo ústně, rozhodné je pouze to, zda se zveřejněním souhlasí či nikoli. Je vždy odpovědností toho, kdo informaci zveřejňuje, aby souhlas dotčené osoby se zveřejněním získal. Pokud určité informace zveřejní bez jejího souhlasu a tento souhlas dodatečně tato osoba neudělí, pak bude sankcionován. Naopak pokud dotčená osoba souhlas dodatečně udělí, není důvod, proč by ten, kdo informaci zveřejnil, měl být za zveřejnění informací sankcionován, když ten, na jehož ochranu zákaz směřuje, se zveřejněním souhlasí. Při získávání souhlasu je třeba vycházet z obecných ustanovení právního řádu (zejména občanského zákoníku), tj. souhlas bude dávat dotčená osoba, která je vzhledem k svému věku a příčetnosti dostatečně způsobilá k posouzení důsledku takového zveřejnění. Je-li tato osoba dítětem nebo osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo s omezenou způsobilostí k nim, je třeba souhlas vyžádat od této osoby, je-li toho schopna, a také od jejího zákonného zástupce; pokud by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi touto osobou a zákonným zástupcem, musí se zveřejněním souhlasit namísto zákonného zástupce zvláštní zástupce dotčené osoby (což plyne z obecné úpravy). 

Dále se v odstavcích 2 a 3 upravuje případ, kdy dotyčná osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou. V tomto případě musí udělit souhlas v souladu s občanskoprávní úpravou ty osoby, které jsou oprávněny k ochraně jejích osobnostních práv, tj. manžel nebo partner a děti a není-li jich, její rodiče. V případě, že zemřelý je osobou mladší 18 let nebo osobou, jež byla zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, je k udělení souhlasu příslušný její zákonný zástupce. Dále se výslovně stanoví, že souhlas k tomu jinak oprávněné osoby je irelevantní, pokud se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají oběti trestného činu a tato jinak oprávněná osoba k udělení souhlasu je pachatelem takového činu, neboť by bylo zjevně nemorální, kdyby souhlas se zveřejněním v takovém případě mohl udělit i pachatel.

Vzhledem k tomu, že hlavním účelem předmětné právní úpravy je ochrana oběti trestného činu či případně jiných osob, včetně osob blízkých, před sekundární viktimizací nebo difamací, není důvod takovou ochranu poskytovat v případě, že všechny osoby, jejichž zájmy mohou být zveřejněním zasaženy, zemřely (případně byly prohlášeny za mrtvé). S ohledem na to se v odstavci 3 výslovně stanoví, že v takovém případě lze informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění, zveřejnit volně.

V souvislosti s navrženým novým zněním § 8d není dotčeno právo osoby, proti které se trestní řízení vede, na dodatečné sdělení podle tiskového zákona nebo podle zákona o provozu rozhlasového a televizního vysílání.

K bodu 7 (§ 378 odst. 1)

Jde o legislativně technickou změnu, která reaguje na vložení nového ustanovení § 8d do trestního řádu.

 

K článku II – účinnost

Datum nabytí účinnosti je stanoveno s ohledem na délku legislativního procesu a s ohledem na jednoduchost navrhované právní úpravy.

V Praze dne 12. ledna 2011

předseda vlády

ministr spravedlnosti



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: