Amnestie z 19. června 1946
Rubrika: Dokumenty ׀ Zobrazeno 1 198x ׀ 
Poslat kamarádovi
׀
Štítky: amnestie
Rozhodnutí presidenta republiky ze dne 19. června 1948 o amnestii v oboru občanského trestního soudnictví
( č. 1178/1948 Ú.l.)
Užívaje práva daného mi ústavou, udílím v oboru občanského trestního soudnictví tuto
amnestii :
Čl. I.
(1) Promíjím tresty na penězích (hlavní i vedlejší) a náhradní tresty na svobodě, které byly nebo budou občanskými trestními soudy pravomocně uloženy za činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí.
(2) Promíjím z dočasných trestů na svobodě, které byly nebo budou občanskými trestními soudy pravomocně uloženy za činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, část rovnající se jednomu roku. Není-li uložen trest delší jednoho roku, promíjím jej celý.
(3) Byl-li trest uvedený v předchozích odstavcích uložen podmíněně, promíjím jej s účinky § 1, odst. 2 zákona o podmíněném odsouzení (zákon č. 562/1919 Sb.).
(4) Ustanovení předchozích odstavců se užije i tehdy, je-li zde více trestů uložených téže osobě, dosud nevykonaných. Dodatkový trest, uložený podle § 265 trestního řádu č. 119/1873 ř.z., pokládá se spolu s trestem, k němuž je v poměru trestu dodatkového za jeden trest. Totéž platí o trestech uložených rozsudky sloužícími za podklad vyměření úhrnného trestu podle § 517 trestního řádu zák.čl. XXXIII/1896.
Čl. II.
Nařizuji, aby trestní řízení pro činy, které se stíhají před občanskými trestními soudy veřejnou žalobou a byly spáchány přede dnem tohoto rozhodnutí, nebylo zaváděno, a bylo-li zavedeno, aby bylo zastaveno, stanoví-li zákon za čin, o nějž jde, jako hlavní trest peněžitý nebo trest na svobodě nepřevyšující jeden rok.
Čl. III.
(1) Ustanovení čl. I. a II. nelze užíti :
-
a) na zločiny podle zákona na ochranu republiky (zákon č. 50/1923 Sb.)
-
b) na činy trestné podle retribučního dekretu a nařízení o lidovém soudnictví (dekret č. 16/1945 Sb., nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb.n.SNR),
-
c) na činy trestné podle zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich (zákon č. 15/1947 Sb.) a trestné činy spáchané vsouvislosti snimi.
(2) Pro posouzení, jde-li o zločin ve smyslu odstavce 1 písm. a), rozhoduje označení trestného činu v zákoně.
(3) Byl-li trest uložen pro některý čin (některé činy) uvedený v odstavci 1 a pro jiný s ním se sbíhající trestný čin, lze trest snížiti jen o část převyšující nejnižší hranici zákonné trestní sazby na čin (nejtěžší čin) uvedený v odstavci 1, nejvýše však o jeden rok.
Čl. IV.
(1) Podá-li osoba, která byla přede dnem tohoto rozhodnutí pravomocně odsouzena pro čin trestný podle zákona na ochranu republiky, nebo proti které bylo přede dnem tohoto rozhodnutí u občanského soudu trestního nebo úřadu veřejné žaloby zahájeno trestní řízení pro takový trestný čin a není účastna dobrodiní amnestie podle čl. I. a II., žádost za prominutí nebo zmírnění trestu nebo za zastavení trestního řízení, nesmí býti žádost soudem nebo úřadem veřejné žaloby zamítnuta, nýbrž musí být s urychlením předložena se spisy ministerstvu spravedlnosti. Shledá-li ministr spravedlnosti, že jde o čin spáchaný z nerozvážnosti nebo z nezralosti, nebo že viník jednal pod nátlakem nebo na ponuknutí jiných anebo jeví-li se z jiných důvodů trest neúměrný vině pachatelově, předloží mi žádost se svým návrhem k rozhodnutí.
(2) Podá-li osoba, která byla přede dnem tohoto rozhodnutí odsouzena pro čin trestný podle retribučního dekretu nebo podle nařízení o lidovém soudnictví, žádost za prominutí nebo zmírnění trestu milostí, užije se ustanovení odstavce 1 obdobně.
Čl. V.
Ustanovení čl. I., II. a IV. se užije i na osoby, které uprchly z území republiky, jestliže se na území republiky vrátily nebo se do tří měsíců ode dne tohoto rozhodnutí vrátí.
Čl. VI.
Ustanovení tohoto rozhodnutí se nevztahují na osoby německé národnosti.
Dr. Čepička v.r. Gottwald v.r.
Rozhodnutí presidenta republiky ze dne 19. června 1948 o amnestii v oboru vojenského soudnictví
(č. 1179/1948 Ú.l.)
Užívaje práva daného mi ústavou, udílím jako vrchní velitel branné moci v oboru vojenského soudnictví tuto
amnestii :
Čl. I.
(1) Promíjím tresty na penězích (hlavní i vedlejší) a náhradní tresty na svobodě, které byly nebo budou vojenskými soudy pravomocně uloženy za činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí.
(2) Promíjím z dočasných trestů na svobodě, které byly nebo budou vojenskými soudy pravomocně uloženy za činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, část rovnající se jednomu roku. Není-li uložen trest delší jednoho roku, promíjím jej celý.
(3) Byl-li trest uvedený v předchozích odstavcích uložen podmíněně, promíjím jej s účinky § 1, odst. 2 zákona o podmíněném odsouzení (zákon č. 562/1919 Sb.).
(4) Ustanovení předchozích odstavců se užije i tehdy, je-li zde více trestů uložených téže osobě, dosud nevykonaných. Dodatkový trest, uložený podle § 311 v.tr.ř., pokládá se spolu s trestem, k němuž je v poměru trestu dodatkového, za jeden trest.
Čl. II.
Nařizuji, aby trestní řízení pro činy, které se stíhají před vojenskými soudy veřejnou žalobou a byly spáchány přede dnem tohoto rozhodnutí, nebylo zaváděno, a bylo-li zavedeno, aby bylo zastaveno, stanoví-li zákon na čin, o nějž jde, jako hlavní trest peněžitý nebo trest na svobodě nepřevyšující jeden rok, nebo jde-li o činy trestné podle branného zákona.
Čl. III.
(1) Ustanovení čl. I. a II. nelze užíti :
-
a) na zločiny podle zákona na ochranu republiky (zákon č. 50/1923 Sb.),
-
b) na činy trestné podle retribučního dekretu a nařízení o lidovém soudnictví (dekret č. 16/1945 Sb., nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb.n.SNR),
-
c) na činy trestné podle zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich (zákon č. 15/1947 Sb.) a trestné činy spáchané vsouvislosti snimi.
(2) Pro posouzení, jde-li o zločin ve smyslu odstavce 1, písm. a), rozhoduje označení trestného činu v zákoně.
(3) Byl-li trest uložen pro některý čin (některé činy) uvedený v odstavci l a pro jiný s ním se sbíhající čin trestný, lze trest snížit jen o část převyšující nejnižší hranici zákonné trestní sazby za čin (nejtěžší čin) uvedený v odstavci 1, nejvýše však o jeden rok.
Čl. IV.
(1) Podá-li osoba, která byla přede dnem tohoto rozhodnutí pravomocně odsouzena pro čin trestný podle zákona na ochranu republiky nebo podle II. dílu vojenského trestního zákona, nebo proti které bylo přede dnem tohoto rozhodnutí u vojenského soudu nebo vojenského úřadu prokurátorského zahájeno trestní řízení pro takový trestný čin a není účastna dobrodiní amnestie podle čl. I. a II. žádost za prominutí nebo zmírnění trestu nebo za zastavení trestního řízení, nesmí býti žádost soudem nebo úřadem veřejné žaloby zamítnuta, nýbrž musí být s urychlením předložena se spisu ministerstvu národní obrany. Shledá-li ministr národní obrany, že jde o čin spáchaný z nerozvážnosti nebo z nezralosti, nebo že viník jednal pod nátlakem nebo na ponuknutí jiných anebo jeví-li se z jiných důvodů trest neúměrný vině pachatelově, předloží mi žádost se svým návrhem k rozhodnutí.
(2) Podá-li osoba, která byla přede dnem tohoto rozhodnutí odsouzena pro čin trestný podle retribučního dekretu nebo podle nařízení o lidovém soudnictví, žádost za prominutí nebo zmírnění trestu milostí, užije se ustanovení odstavce 1 obdobně.
Čl. V.
Ustanovení čl. I., II. a IV. se užije i na osoby, které uprchly z území republiky (zběhly), jestliže se na území republiky vrátily nebo se vrátí do tří měsíců ode dne tohoto rozhodnutí.
Čl. VI.
Ustanovení tohoto rozhodnutí se nevztahují na osoby německé národnosti.
arm.gen. Svoboda v.r. Gottwald v.r.
Vládní usnesení ze dne 18. června 1948 o amnestii ve správních věcech trestních
(č. 1180/1948 Ú.l.)
U příležitosti volby presidenta republiky, provedené Národním shromážděním dne 14. června 1948, usnesla se vláda republiky Československé, užívajíc práva daného jí ústavou, ve schůzi konané dne 18. června 1948, takto :
Čl. I.
(1) S výjimkou správních přestupků podle dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, ve znění předpisů jej doplňujících nebo pozměňujících. Jakož i správních přestupků podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, nezavede se trestní řízení správní pro správní přestupky spáchané v době od 6. května 1945 do 14. června 1948, a bylo-li takové řízení zavedeno a dosud pravomocně neskončeno, zastaví se, nebyl-li na správní přestupek již uložen v I. stolici trest na svobodě delší jednoho roku a pokuta ve výši nad 100. 000 Kč, nebo některý z těchto trestů.
(2) Promíjejí se tresty na svobodě, náhradní tresty na svobodě, pokuty a ostatní tresty, jež byly pravomocně uloženy pro přestupky uvedené v odstavci 1, nebyly-li dosud vykonány, pokud nepřekračují hranici v odstavci 1 uvedenou. Byl-li trest částečně vykonán, promíjí se pouze dosud nevykonaný zbytek trestu.
(3) Správní tresty, které byly pravomocně uloženy pro přestupky podle dekretu č. 138/1945 Sb., ve znění předpisů jej doplňujících nebo pozměňujících, avšak dosud nebyly vykonány, anebo které teprve budou uloženy, se nevykonají, pokud nepřekračují hranici uvedenou v odstavci 1 uvedenou.
Čl. II.
Ustanovení čl. I. se vztahují i na československé státní občany, kteří překročivše ilegálně hranice Československé republiky se dosud zdržují v cizině, vrátí-li se nejpozději do 3 měsíců ode dne tohoto usnesení zpět na území Československé republiky.
Čl. III.
Správními přestupky se v toto usnesení rozumějí přestupky, k jichž stíhání a trestání jsou příslušny národní výbory (na Slovensku policejní trestní soudy) nebo jakékoli jiné orgány veřejné správy, s výjimkou orgánů správy finanční.
Čl. IV.
Toto usnesení se nevztahuje na osoby německé národnosti.
Čl. V.
Toto usnesení provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
 Sdílet na
Facebooku |
