Tak jsem chvíli hledal a musím konstatovat, že s nevalným výsledkem. K této problematice neexistuje žádná dnes použitelná judikatura vyšších soudů ani články v odborných časopisech. Je to dáno zřejmě tím, že vámi uváděný trestný čin není příliš frekventovaný a je otázka, zda v posledních letech byl vůbec někdo pro tento trestný čin stíhán a odsouzen. Nebudu se proto sám pouštět do podrobných rozborů a odkážu na komentář trestního zákoníku (Šámal a kol.: Trestní zákoník, C.H.BECK 2010, str. 2832-2833), který ale bohužel je také velmi obecný. Cituji tedy:

Vojsko jiného státu je armáda (pozemní, letecká, námořní) kteréhokoli cizího státu. Patří sem též služba v cizinecké legii.

Ozbrojené síly jiného státu jsou vojensky organizované formace (např. policie), které nejsou přímou organizační součástí vojska. Může se jednat i o jinou ozbrojenou, vojensky organizovanou formaci podléhající vedení jiného státu.

Konat službu ve vojsku nebo v ozbrojených silách jiného státu neznamená jen aktivně se zúčastnit služby se zbraní (např. za válečného stavu, bojové situaci, ale i za míru), ale může jít také o službu beze zbraně, např. v týlových zařízeních, službu pořádkovou, v pozemních nebo zabezpečovacích jednotkách, je-li pachatel příslušníkem vojska nebo ozbrojených sil. Konáním služby není výkon pomocných prací pro vojsko nebo ozbrojené síly, aniž by taková osoba byla jejich příslušníkem.

Pokud jde o žoldácké skupiny, domnívám se (jde tedy o můj, sice odborný, ale v tomto směru nezkušený názor), že je třeba na ně pohlížet podle toho, pro koho službu vykonávají. Trestní zákon totiž hovoří o ozbrojených silách cizího státu. Pokud tak český občan pracuje jako žoldák najatý cizím státem (a to i nepřímo, např. přes nějakou agenturu), tak půjde o výše uvedený trestný čin. Pokud však jako žoldák bude působit ve prospěch jiné zájmové skupiny, než (cizího) státu, tak o tento trestný čin nepůjde. To, jestli bojuje za peníze nebo z přesvědčení, nemá žádný vliv.

Pokud jde o hypotetické úvahy směřující k obvinění, nechci žádné hypotézy vytvářet. Pokud jde o tresty, ty jste citoval sám přímo z trestního zákoníku. Prokázat je třeba pouze to, že obviněný konal službu v cizích ozbrojených silách v rozporu s branným zákonem, nic jiného.

Robie napsal(a)
Dobrý den, v návaznosti na Váš příspěvek, bych se rád zeptat na konkrétní příklad. Co se týče "Kurdů" či "Pešmergů", ačkoliv se jedná o vojensky organizovanou skupinu, nejedná se o složku podléhající velení státu. Jedná se o území Iráku, kde tito bojovnící mají určitou vlastní autonomii. Nejdená se tak tedy o trestný čin?. Děkuji

Na vaši otázku nedokážu odpovědět, protože nevím, jak jsou tyto vojenské skupiny organizovány, navíc se s takovými případy v praxi člověk moc nesetká, takže chybí zkušenosti. Pokud by ale platilo to, co uvádíte, tak by se zřejmě nejednalo o trestný čin služby v cizím vojsku, protože chybí právě ta státní organizovanost.

Varin napsal(a)
jestli vůbec český trestní řád nějak řeší otázku verbování do cizích vojsk či jiných podobných skupin (např. výše zmíněné separatisty na Ukrajině či kurdské milice)? Jaký je za takové verbování trest, pokud je to trestný čin?

Verbování zřejmě není samostatným trestným činem. To ale neznamená, že nemůže být trestně postiženo. Verbování totiž může být formou účatenství na trestném činu podle § 24 trestního zákoníku. Ten, kdo verbuje do cizího vojska, je organizátor nebo alespoň návodce. Účastenství na trestném činu přitom je stejně trestné, jako trestný čin samotný, tedy podle stejné trestní sazby.