Otázky čtenářů – Fórum

Před osmi lety byl mému kamarádovi uložen trest vyhoštění z České republiky (je ukrajinec). Má tady v ČR bratra, který by ho zaměstnal ve své firmě. Je nějaká možnost, aby sem legálně mohl přijet? Děkuji

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat něco ohledně problematiky vyhoštění.
Kdy může takové vyhoštění nastat a za jakých podmínek.
Musí byt o vyhosteni ten dotycny informovan?Nebo je to tak, jak jsem nekde cetla,ze pokud se jedna o spravni vyhosteni, dozvi se to az na hranicich zeme, do ktere ma zakaz vstupu.
Muze byt udelen zakaz vstupu do cr cizinci, ktery prisel jednou v noci v napilem stavu a slovne napadl dva spolubydlici, kteri mu toto slovni napadeni oplatili.
jde o to, ze mu tito lide vyhrozuji tim, ze ma opustiti zemi do 8 dnu, nebo se nahlasit na policii cr.On vsak o tom nebyl vyrozumen policii, ani zadnym pisemnym prohlasenim.

Dekuji moc

Dobrý den,

mám dotaz, týkající se praktického dopadu § 350h tr. řádu. V odst.1 se zhruba píše, že soud upustí od výkonu trestu vyhoštění, pokud po vyhlášení rozsudku nastaly skutečnosti, pro které nelze trest vyhoštění uložit. V odst.2 se píše, že proti rozhodnutí podle odst.1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

Pokud je cizinec odsouzen pouze k trestu vyhoštění, je situace jasná. Po pravomocném rozsudku je prostě vyhoštěn.

Mně se jedná o situaci, kdy odsouzený cizinec dostal nepodmíněný trest a zároveň trest vyhoštění. Nepodmíněný trest v současnosti vykonává. Od právní moci rozsudku tedy uplynulo mnoho měsíců. Za tu dobu tedy mohly nastat skutečnosti, kvůli kterým by na základě § 350h tr. ř. mohl soud upustit od výkonu trestu vyhoštění. Jde mi o to, jak se přesně § 350h tr. ř. v praxi uplatňuje? Já tomu rozumím tak, že nějakou dobu (např. 3-4 týdny) před uplynutím trestu odnětí svobody cizince, by se mělo konat soudní jednání, ve kterém by soud zkoumal, zda se u cizince změnila situace tak, že by mělo být upuštěno od jeho vyhoštění. Pokud soud rozhodne, že takové skutečnosti nenastaly, měl by usnesením potvrdit vykonatelnost trestu vyhoštění. Proti takovému usnesení soudu by cizinec mohl podat stížnost, která má odkladný účinek (odst.2), takže až do rozhodnutí odvolacího soudu není možné cizince fyzicky vyhostit. Pak, podle mého názoru, může nastat situace, že cizincův trest odnětí svobody skončí dřív, než odvolací soud rozhodne o jeho stížnosti proti usnesení o vykonatelnosti trestu vyhoštění, cizinec musí být propuštěn z věznice, ale do rozhodnutí o stížnosti nemůže být vyhoštěn. To je ale zase v rozporu s § 350d tr. ř., který říká, že trest vyhoštění má bezprostředně navazovat na trest odnětí svobody. Jak je tato situace v praxi rešena? Řeší se to uvalením vyhošťovací vazby až do doby, než se rozhodne o té stížnosti? Nebo těch XX dnů, či týdnů do rozhodnutí o stížnosti je cizinec na svobodě a má nějaké krátkodobé vízum strpění pobytu?

Hlavní otázka ale zní, jestli se skutečně výše popsané soudní řízení o vykonatelnosti vyhoštění koná, nebo ne? Pokud se koná, tak s jakým obvyklým časovým odstupem od konce trestu odnětí svobody? Pokud se nekoná, jaký má § 350h tr.ř. smysl?

Další otázka je: Pokud se popsané soudní řízení o vykonatelnosti vyhoštění nekoná automaticky, může ho nějak iniciovat odsouzený cizinec předtím, než mu skončí trest odnětí svobody? Jakým způsobem by to měl případně udělat a u jakého soudu? U soudu v obvodu věznice, nebo u soudu I. stupně, který mu uložil trest? Existuje pro takové podání nějaká lhůta? (Např.: nejdříve 60 dnů a nejpozději 30 dnů před koncem trestu odnětí svobody?)

Předem velice děkuji za odpovědi.

Dvořák