carter řekl/a:

Dobrý den, nový TZ se vyznačuje především zvýšením sazeb. Jako důvod byly uvedeny zhoršující se spol. poměry. Prof. Šámal se vyjádřil v tom smyslu, že je tak soudcům dán větší prostor při rozhodování, ovšem 30 let a doživotí je de facto totéž.

Chci se zeptat jak je to myšleno, když se zvedly i spodní hranice sazeb, například u ublížení na zdraví? Vidím zde rozpor.

Dále by mě zajímalo, zda to v praxi znamená, že například za pár facek může viník očekávat větší sazbu než doposud? Je to přece stejných pár facek jako dnes.

Taky by mě zajímalo, proč se to všechno stalo, když násilná trestná činnost klesá. Návrh zákona byl hotový v roce 2003, kdy ještě stoupala, ale pak se zcela přirozeně ustálila a klesá. Zcela přirozeně to teda ztrácí opodstatnění. Podle mého názoru  bude mít zvýšení sazeb zcela opačný efekt. A bude stát dělat opravdu někdy něco také pro resocializaci odsouzených?

Děkuji za odpověď.

Nevím, co myslel tvůrce nového trestního zákoníku pan profesor Šámal, osobně nevidím nic, co by dávalo soudcům větší prostor při pouzování trestné činnosti a ukládání trestu. Naopak opuštěním materiální zásady soudcům do značné míry omezil vlastní úsudek. Dnes v případech, kde sice byly naplněny formální znaky trestného činu, ale chyběla společenská nebezpečnost nebo byla nižší společenská nebezpečnost, mohl soudce věc třeba postoupit jako přestupek nebo ji  kvalifikovat podle nižšího odstavce daného ustanovení trestního zákona, tedy mírněji. Hlavně druze popisovaná možnost podle nového tresntího zákoníku již nebude možná. Soud bude vždy, když budou naplněny formální znaky daného trestného činu, obviněného tímto trestným činem muset uznat vinným bez ohledu na míru společenské nebezpečnosti. Tu pak může zohlednit pouze při ukládání trestu.

Ano, je to pořád stejných pár facek, ale zákonodárce v tom zřejmě spatřuje větší problém nebo si myslí, že přísnějšími tresty se kriminalita vyřeší.

Neznám statistiky a nejsm si tedy jistý, jestli násilná trestná činnost skutečně klesá. Spíš si myslím, že klesá jen její podíl na celkové trestné činnosti, což není dáno menším počtem násilných trestných činů, ale větším počtem jiné, zejména majetkové trestné činnosti. Ale jak říkám, statistické údaje neznám.

A pokud jde o resocializaci, řekl bych že ten skutečně lidský přístup je spíše otázkou nadšených jedinců, různých charitativních organizací čí církví. Je otázkou, jestli je vůbec možné, aby resocializci individuálně u každého odsouzeného zajišťoval stát, na to prostě nejsou lidi ani peníze. Vím, že patříme na přední místa v počtu vězňů na jednoho obyvatele, takže to znamená, že buď je u nás enormě vysoká kriminalita (i když o té enormnosti pochybuji – vyšší možná, ale to souvisí i se zdevastovanou celkovou právní kulturou – právo, zákonnost a vyšší morálka jsou pro zdejší občany jen vzletné pojmy, které patří do  Rychlých šípů, ale ne do praktického života – s tím souvisí i nízký kredit soudů a s tím spojená minimální vymahatelnost práva) nebo prostě neumíme s pachateli trestné činnosti pracovat. Z pozice státu se o resocializaci pachatelů, kteří nejsou vězněni, stará stát zejména prostřednictvím Probační a mediační služby, která např, zajišťuje dohled nad podmíněně odsouzenými či nad pachateli odsouzenými k obecně prospěšným pracem, ale  z praktických zkušeností vím, že účinnost těchto opatření je snad méně než poloviční.

Takže co závěrem: jako praktik nevidím v novém trestním zákoníku žádné zásadní změny a nečekám tedy, že by se něco v potírání kriminality a resocializaci obviněných změnilo. Ale třeba se mýlím.