|
HLAVA VIII
Výkladová ustanovení
§ 110
Trestní zákon
Trestním zákonem se rozumí tento zákon a podle povahy věci i zákon
o soudnictví ve věcech mládeže.
§ 111
K pojmu trestného činu
Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný,
a pokud
z jednotlivého ustanovení trestního
zákona nevyplývá něco jiného, též
příprava k trestnému činu, pokus trestného
činu, organizátorství, návod
a pomoc.
§ 112
Opomenutí
Jednáním se rozumí i opomenutí
takového konání, k němuž byl pachatel
povinen podle jiného právního předpisu,
úředního rozhodnutí nebo smlouvy,
v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat
nebo vyplývala-li taková
jeho zvláštní povinnost z jeho
předchozího ohrožujícího jednání
anebo
k němuž byl z jiného důvodu podle okolností
a svých poměrů
povinen.
§ 113
K pojmu pachatele
Pachatelem se rozumí, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního
zákona něco jiného, i spolupachatel a účastník.
§ 114
Konkrétní a speciální subjekt
(1) Jestliže k spáchání trestného činu
trestní zákon vyžaduje zvláštní
vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být
pachatelem nebo
spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která
má požadovanou vlastnost,
způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem
trestného činu
vojenského podle hlavy dvanácté
zvláštní části tohoto zákona může
být jen
voják.
(2) Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti,
způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo
postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná.
Tohoto ustanovení se užije i tehdy,
a) jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby,
b) jestliže právnická osoba vznikla, ale její vznik je neplatný, nebo
c) je-li právní úkon, který měl založit
oprávnění k jednání za
právnickou
osobu, neplatný nebo neúčinný.
(3) Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného
v odstavcích 1 a 2 může být i osoba, která nemá vlastnost,
způsobilost nebo postavení tam vyžadované.
(4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
a) voják v činné službě,
b) voják mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji,
c) příslušník bezpečnostního sboru
u trestných činů neuposlechnutí rozkazu
(§ 375), neuposlechnutí rozkazu z nedbalosti
(§ 376), urážka
mezi vojáky (§ 378), urážka mezi vojáky
násilím nebo pohrůžkou násilí
(§ 379), urážka vojáka stejné hodnosti
násilím nebo pohrůžkou násilí
(§ 380), násilí vůči nadřízenému
(§ 381), porušení povinnosti
strážní
služby (§ 389), porušení povinnosti
dozorčí nebo jiné služby (§ 390)
a založení, podpora a propagace hnutí
směřujícího k potlačení
práv a svobod člověka podle § 403 odst. 2
písm. c), nebo
d) válečný zajatec.
(5) Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo
o vojenské povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob uvedených
v odstavci 4.
§ 115
Svémocné vzdálení
Svémocně se vzdaluje, kdo
a) nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,
b) se vzdálí bez dovolení z výkonu služby,
c) je odloučen za bojové situace od místa výkonu
služby a po pominutí
příčiny odloučení se nepřihlásí
kterémukoli nadřízenému nebo jinému
vojenskému
útvaru, a to i v případě návratu ze
zajetí nebo po osvobození ze
zajetí.
§ 116
Pokračování v trestném činu
Pokračováním v trestném činu se rozumí
takové jednání, jehož jednotlivé
dílčí útoky vedené jednotným
záměrem naplňují, byť i v souhrnu,
skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny
stejným nebo podobným
způsobem provedení a blízkou souvislostí
časovou a souvislostí
v předmětu útoku.
§ 117
Veřejné spáchání trestného činu
Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí,
veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) před nejméně třemi osobami současně přítomnými.
§ 118
Spáchání trestného činu se zbraní
Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím
některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo
zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se
tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco
jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
§ 119
Spáchání trestného činu násilím
Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou
pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem.
§ 120
Uvedení někoho v omyl a využití něčího omylu prostřednictvím
technického zařízení
Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu
lze i provedením zásahu do
počítačových informací nebo dat, zásahu do
programového vybavení počítače nebo
provedením jiné operace na počítači, zásahu
do elektronického nebo jiného
technického zařízení, včetně zásahu do
předmětů sloužících k ovládání
takového zařízení, anebo využitím
takové operace či takového zásahu
provedeného
jiným.
§ 121
Vloupání
Vloupáním se rozumí vniknutí do
uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným
překonáním uzamčení nebo překonáním
jiné jistící překážky
s použitím síly.
§ 122
Ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví
(1) Ublížením na zdraví se rozumí
takový stav záležející v poruše
zdraví
nebo jiném onemocnění, který
porušením normálních tělesných nebo
duševních
funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu,
obvyklý způsob života
poškozeného a který vyžaduje
lékařského ošetření.
(2) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen
vážná porucha zdraví nebo jiné
vážné
onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na
zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyzdění,
g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h) mučivé útrapy, nebo
i) delší dobu trvající porucha zdraví.
§ 123
Duševní porucha
Duševní poruchou se rozumí mimo
duševní poruchy vyplývající
z duševní
nemoci i hluboká porucha vědomí,
mentální retardace, těžká asociální
porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní
nebo sexuální odchylka.
§ 124
Státem uložená a uznaná povinnost mlčenlivosti
Za státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti se
považuje mlčenlivost,
která je uložena nebo uznána jiným
právním předpisem. Za státem uznanou
povinnost mlčenlivosti se podle trestního zákona
nepovažuje taková povinnost,
jejíž rozsah není vymezen jiným
právním předpisem, ale vyplývá
z právního
úkonu učiněného na základě jiného
právního předpisu.
§ 125
Osoba blízká
Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec,
sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo
obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu,
kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
§ 126
Dítě
Dítětem se rozumí osoba mladší
osmnácti let, pokud trestní zákon nestanoví
jinak.
§ 127
Úřední osoba
(1) Úřední osobou je
a) soudce,
b) státní zástupce,
c) prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,
člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném
orgánu veřejné moci,
d) člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník
územní samosprávy, orgánu
státní
správy nebo jiného orgánu veřejné moci,
e) příslušník ozbrojených sil nebo
bezpečnostního sboru nebo strážník obecní
policie,
f) soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech
vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce,
g) notář při provádění úkonů
v řízení o dědictví jako soudní
komisař,
h) finanční arbitr a jeho zástupce,
i) fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody,
mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží,
pokud
plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro
plnění těchto úkolů.
(2) K trestní odpovědnosti
a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých ustanovení trestního zákona
vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí
a odpovědností.
(3) Úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace se za podmínek
uvedených v odstavcích 1 a 2 považuje za úřední osobu podle trestního
zákona, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva.
§ 128
Insolvenční správce a insolvenční řízení
(1) Insolvenčním správcem se rozumí
i předběžný insolvenční správce,
zástupce insolvenčního správce, oddělený
insolvenční správce, zvláštní
insolvenční správce; postavení
insolvenčního správce má i správce
konkursní podstaty, předběžný správce
konkursní podstaty, zvláštní správce
konkursní podstaty, zástupce správce
konkursní podstaty a vyrovnací
správce. Insolvenčním správcem se rovněž
rozumí osoba, kterou podle jiného
právního předpisu insolvenční správce
určil, aby jej zastupovala při výkonu
jeho pravomoci stanovené jiným právním
předpisem na území jiného státu,
dále
zahraniční insolvenční správce, zahraniční
insolvenční správce pojišťovny nebo
zajišťovny a osoba, kterou podle jiného
právního předpisu zahraniční
insolvenční správce nebo zahraniční
insolvenční správce pojišťovny nebo
zajišťovny jmenoval, aby mu pomáhala nebo jej zastupovala.
(2) Insolvenčním řízením se rozumí
i konkursní a vyrovnací řízení.
§ 129
Organizovaná zločinecká skupina
Organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnitřní
organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která
je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.
§ 130
Návyková látka
Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky
a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho
ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
§ 131
Veřejná listina
(1) Veřejnou listinou se rozumí listina vydaná soudem
České republiky, jiným
orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem
k tomu pověřeným či zmocněným
jiným právním předpisem v mezích jeho
pravomoci, potvrzující, že jde
o nařízení nebo prohlášení
orgánu nebo jiného subjektu, který listinu
vydal, anebo osvědčující některou právně
významnou skutečnost. Veřejnou
listinou je i listina, kterou prohlašuje za veřejnou
jiný právní předpis.
(2) Ochrana podle § 348 se poskytuje i veřejné listině vydané orgánem
veřejné moci nebo jiným k tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo
orgánem mezinárodní organizace, pokud má podle mezinárodní smlouvy účinky na
území České republiky.
§ 132
Obecně prospěšné zařízení
Obecně prospěšným zařízením se
rozumí veřejné ochranné zařízení
proti požáru,
povodni nebo jiné živelní pohromě, obranné nebo
ochranné zařízení proti
leteckým a jiným podobným útokům nebo
jejich následkům, ochranné zařízení
proti úniku znečišťujících látek,
zařízení energetické nebo
vodárenské,
podmořský kabel nebo podmořské potrubí,
zařízení a sítě elektronických
komunikací a koncová telekomunikační
a rádiová zařízení,
zařízení
držitele poštovní licence, zařízení pro
veřejnou dopravu, včetně součástí dráhy
a drážních vozidel ve veřejné
drážní dopravě a svislých
zákazových
nebo příkazových dopravních značek
a dopravních značek upravujících
přednost.
§ 133
Obydlí
Obydlím se rozumí dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení
a příslušenství k nim náležející.
§ 134
Věc a jiná majetková hodnota
(1) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech
se vztahují i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla,
peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry, nevyplývá-li
z jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného.
(2) Jinou majetkovou hodnotou se rozumí majetkové právo nebo jiná penězi ocenitelná
hodnota, která není věcí a nevztahují se na ni ustanovení o věcech
podle odstavce 1.
§ 135
Věc a jiná majetková hodnota náležející pachateli
Věc nebo jiná majetková hodnota náleží pachateli, jestliže ji v době
rozhodnutí o ní vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky
jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel nebo
držitel takové věci nebo jiné majetkové hodnoty znám.
§ 136
Spisy
Spisy se rozumí datové, zvukové
a obrazové záznamy, vyobrazení
a jiná
znázornění, nevyplývá-li
z jednotlivých ustanovení trestního
zákona něco
jiného.
§ 137
Stanovení výše škody
Při stanovení výše škody se
vychází z ceny, za kterou se věc, která byla
předmětem útoku, v době a v místě činu
obvykle prodává. Nelze-li
takto výši škody zjistit, vychází se
z účelně vynaložených nákladů na
obstarání stejné nebo obdobné věci nebo
uvedení věci v předešlý stav.
Přiměřeně se postupuje při stanovení výše
škody na jiné majetkové hodnotě.
§ 138
Hranice výše škody, prospěchu, nákladů
k odstranění poškození životního prostředí
a hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty
(1) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda
dosahující částky nejméně 5
000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda
dosahující částky nejméně 25
000 Kč, větší škodou se rozumí
škoda dosahující částky nejméně 50
000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda
dosahující částky nejméně 500
000 Kč a škodou velkého rozsahu se
rozumí škoda dosahující nejméně
částky 5 000 000 Kč.
(2) Částek uvedených v odstavci 1 se užije obdobně pro určení výše
prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí,
hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty.
§ 139
Počítání času
Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité
doby nějaký účinek,
nezapočítává se do ní den, kdy nastala
událost určující její začátek.
|