Novela trestního řádu číslo 459/2011 Sb.

Zákonem číslo 459/2011 došlo s účinností od 1.1. 2012 k poměrně rozsáhlé novelizaci trestního řádu. Novela přináší mnoho drobných změn a několik změn větších, a to především pokud jde o nutnou obhajobu, rozhodování o vazbě, provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení a o některé úkony trestního řízení ve vztahu k cizině.

Novela trestního zákoníku číslo 458/2011 Sb.

V souvislosti se zákonem o zřízení jednotného inkasního místa byla novelizována celá řada předpisů, mj. i trestní zákoník, a to novelou číslo 458/2011 Sb. Z pohledu trestního práva jde jen o změnu používaných pojmů u trestných činů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku a neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníků. Jedná se o přizpůsobení pojmů tak, aby odpovídaly zákonu o jednotném inkasním místě, obsahově se nic nemění.

Zákon nabývá účinnosti až dnem 1.1. 2015.

Novela trestního zákoníku číslo 420/2011 Sb.

Zákon číslo 420/2011 Sb. s účinností od 1.1. 2012 novelizoval celou řadu předpisů, a to v souvislosti s přijetím nového zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Mezi těmito zákony byl i trestní zákoník, jedná se však o změny pouze terminologické, žádné skutečné změny, které by měnily trestní odpovědnost nebo podmínky trestnosti tato novela nepřináší. Zároveň byl novelizován i zákon o Rejstříku trestů. V této oblasti je podstatné především to, že do Rejstříku trestů se zapisují i odsouzení právnických osob (do 31.12. 2011 to byly jen osoby fyzické), jakož i to, že údaje o zápisech v Rejstříku trestů, týkající se právnických osob, jsou veřejně přístupné (u fyzických osob toto neplatí).

Novela trestního zákoníku číslo 375/2011 Sb.

Trestní zákoník byl s účinností od 1.4. 2012 novelizován i v souvislosti s novým zákonem o zdravotních službách. Jedná se o novelu, která pouze dává do souladu pojmy používané trestním zákoníkem a zákonem o zdravotních službách. Konkrétně se týká trestu domácího vězení, kde se vysvětluje, že odsouzený není povinen být v místě bydliště, pokud potřebuje vyhledat lékařskou péči. Podle původní úpravy se hovořilo o „lékařské péči ve zdravotnickém zařízení“, nyní jde o „poskytnutí zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb“. Tato novela tedy do trestního práva nevnesla žádné skutečné změny.

Novela trestního zákoníku a trestního řádu číslo 357/2011 Sb.

Zákonem číslo 357/2011 Sb. byl novelizován především zákon o Rejstříku trestů. Změny se týkají zejména toho, že do Rejstříku trestů jsou nově zaznamenávána odsouzení českých občanů, pokud k nim došlo v zemích Evropské unie, a to pouze na základě oznámení dané členského státu EU. Není tedy již třeba žádného dalšího rozhodnutí, zápis do Rejstříku trestů bude v takových případech proveden vždy automaticky. Zároveň pak novela umožňuje poskytovat informace z Rejstříku trestů o všech odsouzeních, ke kterým došlo českými soudy, dalším státům EU, a to bez ohledu na občanství odsouzeného. Kromě toho byl touto novelou také zvýšen poplatek za výpis z Rejstříku trestů z 50 na 100 Kč.

Novela trestního řádu číslo 348/2011 Sb.

Zákonem číslo 348/2011 Sb. byl s účinností od 1.1. 2012 novelizován zákon o zvláštní ochraně svědka a v souvislosti s tím i několik dalších zákonů, včetně trestního řádu. V rozsahu ochrany svědka tento zákon nic podstatného nemění, pouze se podrobněji upravuje řízení, související s poskytováním ochrany. Změny učiněné touto novelou v trestním řádu se týkají výkonu trestu obecně prospěšných prací (pokud je poskytována ochrana svědka odsouzenému, který má vykonávat obecně prospěšné práce, soud výkon trestu obecně prospěšných prací na dobu ochrany přeruší) a výkonu trestu vyhoštění (v případě chráněného svědka se trest vyhoštění odloží na dobu poskytování ochrany).